Rok po návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku se naplnilo to, co řada odborníků sledujících česko-čínské ekonomické vztahy čekala. Žádná smršť čínských investic v Česku se nekoná.

Jak oznámila poradenská společnost Bisnode, výše čínského kapitálu v českých společnostech se od března minulého roku nejenže nezvýšila, ale naopak snížila, a to o 198 milionů korun na částku 5,5 miliardy. Klesl také počet firem s čínským vlastníkem. Celkem jich je 2101, tedy o 35 méně, než v říjnu 2016.

Největší čínský investor v Česku, společnost CEFC, se proti metodice Bisnode již ohradila se slovy, že „je zavádějící a nezachycuje věrně reálnou výši čínských investic.“ Faktem ale je, že kromě první vlny investic CEFC do Slavie, pivovaru Lobkowicz, či strojírenského Žďasu jsme zatím o dalších významných nákupech Číňanů neslyšeli.

Ty tam jsou desítky miliard (jen v roce 2016 jich mělo být na pětadevadesát), jejichž příchod přes média slavnostně sliboval prezident Zeman a obhajoval jimi prohloubení vztahů s Čínou, podpis Strategického partnerství mezi oběma zeměmi a později také vydání prohlášení čtyř ústavních činitelů k setkání ministra kultury Hermana s tibetským duchovním dalajlámou.

Měli bychom se tedy ptát, komu tato politika vlastně slouží, a odpověď je, zdá se, nasnadě.

Jak uvádí ČTK, Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera vykázal loni čistý zisk 210 milionů eur (5,67 mld. Kč), přičemž ještě v roce 2015 byla společnost ve ztrátě 41,6 milionů eur. I když se jedná o čísla pro celkem jedenáct zemí, kde Home Credit působí, tahounem růstu byla Čína následována Vietnamem. Podle údajů serveru Hlidacipes.org narostl počet čínských klientů společnosti z 6 milionů v roce 2014 na loňských více než 18,5 milionů.

Kontakty, které spolu Kellner se Zemanem udržují, jsou dobře známé a jistě ne bezvýznamné pro Kellnerovo podnikání. Za nejpodstatnější lze považovat Kellnerovu účast na uzavřeném jednání Zemana s jeho čínským protějškem Si, které se uskutečnilo v průběhu Zemanovy státní návštěvy Číny v říjnu 2014. Není bez zajímavosti, že z Pekingu do Prahy neletěl Zeman vládním speciálem, ale Kellnerovým soukromým letadlem.

zatím poslednímu veřejně známému setkání obou mužů došlo na začátku letošního března, kdy Kellner se Zemanem řešil „ekonomické vztahy s USA, ČLR a Ruskou federací“ a prezidentovy plánované cesty do těchto zemí. Uvidíme, zda ho Kellner na cestě do některé z nich doprovodí, ve všech totiž má Home Credit významné aktivity.

Již teď je ale zřejmé, že z posilování ekonomických vztahů s Čínou zatím český občan profituje jen minimálně, a vkrádá se tedy otázka, zda je Zeman prezidentem dolních deseti miliónů či horního jednoho člověka.

Jan Blinka

Autor je spolupracovníkem Výzkumného centra AMO