Čtvrteční hlasování o důvěře Junckerova Komise ustála. Nacionalistická skupina Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), jejíž členem je za Česko Petr Mach, neuspěla ve své žádosti o odvolání Evropské komise, kterou navrhovala na základě kauzy LuxLeaks. Shodit Junkerův tým odmítlo dokonce více poslanců, než kolik ho podpořilo při volbě Komise měsíc nazpět.

LuxLeaks nerozhodly

Kauza LuxLeaks hýbe evropskou politikou už několik týdnů. Daňové úlevy, které mělo Lucembursko poskytovat za působení Jeana-Clauda Junckera v pozici premiéra a ministra financí, rozhořčily i mnohé europoslance – zejména krajní pravice. Rozhodli se tak navrhnout Junckerovo odvolání. Vzhledem k tomu, že pravidla EU neumožňují odvolávat jednotlivé členy Komise, a to ani jejího předsedu, vyvolali europoslanci hlasování o vyslovení nedůvěry celé Komisi.

Ač je instrument vyslovování nedůvěry vládě v ČR poměrně oblíbený, evropská politika ho zná pouze jako výjimečný nástroj, který se užívá jen velmi zřídka. EFDD, k níž se přidala mimo jiné i francouzská Národní fronta v čele s Marine LePen, nicméně pohořela. Junkerův tým podpořilo více poslanců než při jeho schvalování v říjnu. Proti odvolání se totiž vyslovilo 461 poslanců, zatímcopři říjnovém hlasování jich pro Komisi zvedlo ruku pouze 423.

Euroskeptici zůstali sami

Není možné tvrdit, že podpora současné Evropské komise z měsíce na měsíc vzrostla. Spíše lze tento výsledek interpretovat jako porážku stran, které toto hlasování vyvolaly. Významná většina, více než 70 % přítomných poslanců, tak nejen potvrdila Junckera ve funkci, ale ukázala tvrdou stopku nacionalistické pravici, která by mohla využívat nástroj odvolání Komise jako součást politické hry.

Při hlasování o odvolání se za Junckera postavily v podstatě celé dvě největší frakce – evropští lidovci i socialisté. Dále současnou Komisi podpořili liberálové a zelení. Pro jeho odvolání se naopak postavila celá frakce EFDD, všichni nezařazení poslanci, a pak část evropských konzervativců a komunistů, kteří se ovšem povětšinou hlasování zdrželi. Z výčtu vyplývá, že všechny frakce, které se profilují jako eurooptimistické, hlasovaly proti odvolání, frakce profilující se jako mírně euroskeptické/eurorealistické byly v hlasování roztříštěny, a nacionalisté hlasovali pro odvolání.

Hlasování tak naplno odhalilo, nakolik jsou nacionalisté ve své politice v Evropském parlamentu opuštění. Eurooptimistické frakce ukázaly nechuť k radikálnímu řešení, kterým odvolání Komise je, a i integračně zdrženlivé politické skupiny, jako jsou konzervativci a komunisté, se také zvětšiny odmítly k tomuto kroku přidat. Konfliktní linie, která je přítomna mezi nacionalisty a zbytkem Parlamentu, se tak potvrdila a prohloubila.

 

Ondřej Mocek

Autor je analytik AMO