Jaká je nejpočetnější skupina německých voličů? Dlouhé napětí není třeba. Odpověď je jednoduchá: ženy. V zemi, kde je politika stále převážně mužskou doménou (nenechte se zmást kancléřkou!) mají právě ony skromnou, ale jasnou převahu. Tvoří 51,5 procenta těch, kdo mají právo vhodit lístek do hlasovací urny. A většina z nich jej i aktivně využívá. Volební účast žen byla při posledních volbách do Spolkového sněmu jen o půl procenta nižší než účast jejich bratrů, synů, otců, přátel nebo sousedů.

Tolik suchá řeč statistik. Mnohem zábavnější je spekulace, jak by se německá politická scéna změnila, kdyby měly právo volit jen ženy. Kdyby tomu tak bylo v roce 2013, vládla by dnes s absolutní většinou CDU/CSU. I pokud by se exkluzivní volební právo žen zavedlo až nyní, měla by kancléřka Merkelová o trochu lehčí spaní.

Německé ženy totiž – jakkoli to může znít překvapivě - většinově nevolí strany, které se hlasitě zastávají jejich práv. Podle lednového průzkumu Spiegel Online celých 39 procent voliček podporuje CDU/CSU. Stranu, která jim ze svého 75stránkového volebního programu výslovně věnuje jen pár odstavců a jejíž členové jsou ze tří čtvrtin muži. Čím to je?

CDU/CSU se posunula do středu a symbolizuje stabilitu

Ačkoli se od 70. let rozdíly mezi volebním chováním obou pohlaví stírají, jedna jistota zůstává. Ženy většinou zajímají jiná témata než muže, kteří nejčastěji řeší finanční a hospodářské otázky. Podle Stefanie Haasové z freiburské univerzity, kterou  citoval deník Rheinische Post, jim (nepřekvapivě) záleží především na dobré sociální a rodinné politice. Sázejí na stabilitu, umírněnost, politický střed. Radikální výkřiky je spíš odrazují. V sérii letošních a loňských zemských voleb hlasovalo pro pravicově populistickou AfD vždy poměrně více mužů než žen. Ostatně – pokud by v roce 2013 při celostátních volbách hlasovali jen muži, AfD už by na modrých křeslech jednacího sálu Spolkového sněmu dávno seděla.

Podle Haasové nehlasují německé voličky pro Merkelovou automaticky proto, že je žena. Líbí se jim spíše politika její vlády, která (dlužno dodat hlavně z iniciativy SPD) prosadila třeba minimální mzdu nebo výrazné rozšíření počtu míst ve státních školkách. Julia Klöcknerová, stranická kolegyně Merkelové, si její popularitu u žen vysvětluje i tím, že z kancléřky vyzařuje jistota, spolehlivost a klid. Nejen pro starší ročníky, které chodí častěji volit než mladší a v nichž je žen opravdu vysoký počet, je to slušná deviza.

A co ostatní strany? Pokud budeme věřit výše citovanému průzkumu Spiegel Online, největší problém by v případě, že by volily jen ženy, měla liberální FDP. I s dynamickým Christianem Lindnerem v čele by se musela třást, zda letos podruhé v řadě nezkrachuje na pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu. A v neposlední řadě – z mužů bez volebního práva by neměl radost ani lídr SPD Martin Schulz. Jen 20 procent německých žen si podle letního průzkumu pro deník Bild myslí, že by měl v kancléřském úřadě vystřídat Angelu Merkelovou.

Zuzana Lizcová

Autorka je analytičkou Výzkumného centra AMO

Text vznikl v rámci projektu 2017 Elections in Europe – Rise or Fall of Populism?, který realizujeme ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung, kanceláři v Praze, a který je spolufinancován v rámci programu Evropské unie „Evropa pro občany“.