Google svůj krok prezentoval jako reakci na rozsáhlé útoky čínských hackerů na své servery a neochotu úřadů incident vyšetřit. Důvodem však patrně budou i snižující se zisky společnosti, která zaostává za čínským vyhledávačem Baidu. Příklad Googlu ukazuje na nelehké podmínky působení zahraničních společností v oblasti komunikace v Číně. Peking se dlouhodobě snaží omezit příliv necenzurovaných informací, ať již prostřednictvím filtru Zlatý štít nebo tlakem na výrobce, které nutí předinstalovat do počítačů software na blokování „nevhodných" stránek. Politicky motivovaná cenzura s sebou ale nese i výhody pro čínské firmy. Domácí společnosti se požadavkům Pekingu obecně přizpůsobují rychleji a ochotněji. Tyto komparativní výhody, stejně jako blokování některých zahraničních aplikací a webů čínskou vládou a ignorování práv k duševnímu vlastnictví, pomáhají čínským firmám, jako jsou Youku a Tudou (čínské verze YouTube) nebo KaiXin (obdoba Facebooku), získat větší podíl na trhu.
Právě případ Googlu využila Hillary Clintonová, když ve svém včerejším prohlášení přímo napadla koncept informačního protekcionismu, mezi jehož proponenty zařadila i Čínu. Není obvyklé, aby se USA prostřednictvím svého ministra zastalo takto otevřeně konkrétní americké společnosti, ani že by tak tlačilo na Čínu, aby útoky vyšetřila. Tvrdost prohlášení Clintonové působí překvapivě, ve skutečnosti ale zapadá do trendu zhoršování vzájemných politických a ekonomických vztahů.
V prvním roce v úřadě amerického prezidenta zastával Barack Obama neofenzivní přístup k Číně. Během své cesty do Číny se zdržel kritiky stavu lidských práv, vyhnul se také setkání s Dalajlámou a podporoval vzestup Číny do pozice jedné z vůdčích zemí globálního systému. Zdá se však, že jeho politika strategic reassurance (založená na předpokladu, že Spojené státy nebudou blokovat růst Číny a Čína se na oplátku bude chovat jako zodpovědný člen stávajícího systému) nepřináší očekávané výsledky. Čína nadále odmítá revalvovat jüan a na americký tlak odpověděla návrhem na zřízení nové světové měny. Spojené státy a Evropská unie ji navíc činí (spolu s jinými státy) zodpovědnou za zablokování dohody na kodaňském summitu ke globálnímu oteplování. Symptomatický pro změnu vztahů mezi Čínou a USA byl i diplomatický incident během konference, kdy poměrně nízko postavený člen čínského vyjednávacího týmu křičel v přítomnosti premiéra Wen Ťia-paa na Baracka Obamu. Pro styl čínské diplomacie, která si velmi zakládá na dodržování protokolu, je tento incident zcela netypický, a vzbuzuje otázku, jestli diplomatovi jen „ujely nervy" nebo se jednalo o cílený test amerického prezidenta. Fakt, že americká strana na tuto událost nijak nereagovala, mohl v čínském vedení jen potvrdit dojem, že Barack Obama je slabým prezidentem.
Kritika Číny ve spojitosti s Googlem tak může být chápána jako snaha americké administrativy získat zpět ztracené pozice. O tom by svědčilo i povolení přistání tchajwanského prezidenta Ma Jing-ťoua na letišti v USA během jeho cesty na Haiti příští týden (podobné akce tchajwanských prezidentů v minulosti vždy vyvolaly silnou nelibost Pekingu). Ukázat silnou pozici bude muset Barack Obama i vůči domácímu publiku. Zvláště v okamžiku, kdy republikáni získali v Senátu blokační menšinu, čímž hrozí nepřijetí zdravotní reformy, a Obamovi klesá podpora nejrychleji ze všech poválečných prezidentů s výjimkou Geralda Forda.
Ivana Oklešťková
Autorka je analytičkou AMO
